čtvrtek 19. září 2013

Site-specific galerie


Vzdělávací program v PDF
https://docs.google.com/file/d/0B9_qJCKi8NcoV0xHZl9xNjkzRzg/edit?usp=sharing

Klíčová slova: site-specific, alternativní výstavní prostor, současné umění, studenti umění a kurátorství, lokální charakter, neziskovost, nezávislost

Site-specific

V České republice existuje množství malých neziskových a do určité míry nezávislých galerií, které mívají často charakter site-specific. Termín site-specific se užívá pro projekty, které jsou spjaty s určitou lokalitou, prostorem, jsou na něm závislé a pracují s ním. (více in Václavová, Žižka: Site specific) Pro příklad můžeme uvést site-specific festivalový projekt 4+4 dny v pohybu, jehož dějištěm byly například opuštěné prostory bývalého pivovaru, továrny, čistírny odpadních vod a v letošním ročníku 2012 dokonce budova bývalého kasina.


Site-specific festival 4+4 dny v pohybu v bývalém kasinu v Praze roku 2012. Zdroj: Lenka Marxová

Jednou ze site-specific galerií v Praze je galerie F43 na Olšanských hřbitovech, kterou založila roku 2009 japonská umělkyně Yumiko Ono, absolventka VŠUP z ateliéru Jiřího Davida. Umělci vystavující v této galerii mohou jednak reagovat na prostředí hřbitova, ale rovněž si musí poradit s malým výstavním prostorem.


Galerie F43 na Olšanských hřbitovech s  Y. Ono a J. Davidem. Zdroj: www.actiongalleries.cz

Tyto specifické galerie bývají zakládány především studenty uměleckých škol či kurátorských studií, a to z různých důvodů. Nejběžnějším z nich je ale problém nedostačujících výstav ve větších městech, které by se týkaly současného umění. To potvrdili sami zakladatelé těchto site-specific galerií během tematických diskuzí pořádaných roku 2013 (více viz Zdroje), kde jako důvod založení svých galerií uváděli, že chtěli „dobré“ výstavy ve městě, kde žijí. Jako příklad můžeme uvést vznik galerie Zutý Mánes v Českých Budějovicích nebo galerii Kaluž, které zas chyběly zajímavé výstavy „mladého umění“ v Ostravě. Podle uměleckého kritika K. M. Zavadila jsou kamenné instituce, reprezentované „zmrtvělým“ Veletržním palácem NG, nefunkční, a proto se současné české vizuální umění přesouvá do těchto malých galerií. (Sýkorová, 2011, s. 126) Lenka Sýkorová, která založila web www.actiongalleries.cz, kde se věnuje site-specific galeriím, se přidává k postoji Zavadila a ve své publikaci uvádí, že „tyto studentské galerie mnohdy suplují galerijní prostor, který by místní obyvatele pravidelně seznamoval s tvorbou studentů vysokých uměleckých škol.“ (Sýkorová, 2011, s. 179)

Umístění a prostor

Fenomén zakládání neziskových site-specific galerií stále vzrůstá, a tak tyto galerie můžeme objevit na nejrozmanitějších místech naší republiky. Prostory pro galerii si vybírají sami umělci či začínající kurátoři, anebo je daný prostor osloví sám. To například uvedla jedna z kurátorek Fresh air gallery na diskuzi Negalerie v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, která nehledala místo pro galerii jako jiní kurátoři, ale prostor podchodu si jí našel sám, oslovil ji a nenechal ji chladnou. Posléze ho jeho kurátorky začaly opečovávat a využívat k výstavám. Lokalita podchodu znamená pro umělce, kteří zde vystavovali, poradit si s určitým prostorem a prostředím. Jedná se tedy opět o site specific galerii, která vždy fungovala za typicky běžného provozu, protože prostor podchodu má primární funkci k procházení obyvatel, nikoli k vystavování uměleckých děl. To je až funkce sekundární, kterou mu přiřadily kurátorky. Je zde tedy opět důležité pracovat i s lokálním charakterem galerie.


Příprava na výstavu ve Fresh Air Gallery. Zdroj: www.actiongalleries.cz
 
Nekomerční galerie vzrůstají v privátních garážích, půdách, bytech, například galerie Bytovka nebo již zmíněný Zutý Mánes. Často je můžeme objevit také v nejrůznějších vitrínách a výlohách, kupříkladu galerie Vitrínky, 115/55, Potraviny, m.odla a další. Jako výstavní prostory slouží i ryze specifická místa, jakými je třeba hřbitov, benzínová pumpa, krematorium, ale i prostor v peněžence nebo ledničce (podrobněji viz přiložený pracovní list).

Komunikace galerií

Způsob komunikování mezi vystavujícími, kurátory a návštěvníky je mnohdy u těchto galerií co možná nejúspornější. Na pořizování propagačních materiálů leckdy nezbývají peníze, a proto se veškerá pozvání odehrávají především na webu – na komunikačních sítích typu Facebook, Twitter, na webových stránkách galerie či jiných kulturních serverech, např.: actiongalleries.cz, artlist.cz, artalk.cz, advojka.cz a další. Většina galerií je také zaregistrována na síti Facebook, kde je možné setkat se nejen s angažovanými uživateli, ale i s kulturním programem galerie.

Množství těchto galerií funguje způsobem vernisážových večírků, některé z nich bývají zejména pro zvané, pro přátele, ale jiné uvítají i nové zájemce o umění. Otvírání výstavy bývá spojeno s nějakou sociální akcí – performance (galerie Umakart), happeningy či galerie Vitrínky v Ústí nad Labem pořádají soutěže, jejichž výherce se stává dalším prezentovaným umělcem v galerii. Charakteristický je lokální charakter těchto galerií, přičemž se vystavujícími umělci stává úzký okruh umělců pohybujících se okolo dané galerie. Některé galerie fungují non stop, například ty vitrínového typu či galerie Buňka v Ústí nad Labem.

Financování

Společným znakem takovýchto galerií zakládaných studenty umění a kurátorství bývá neziskovost a nezávislost. Pojem nezávislost je ale mnohdy relativní, protože některé tyto galerie jsou podporovány například vysokou školou kurátorů. Můžeme jmenovat kupříkladu galerii Pavilon, podporovanou AVU, nebo Armaturku, financovanou Fakultou umění a designu v Ústí nad Labem. Několik galerií také žádá o granty, a to nejčasněji své fakulty, kulturní odbory měst, ministerstvo kultury a soukromé nadace, například nadaci Vodafone, která je nyní otevřená k podpoře „nadějných“ projektů (dle posouzení nadace Vodafone).


Výstava Matyáše Chocholy v prostoru bytové galerie Zutý Mánes. Zdroj: www.actiongalleries.cz

Mnoho site-specific galerií ale bývá opravdu nezávislých. To znamená, že žijí z financí samotných kurátorů, nemají žádné dotace ani granty. Příčinu musíme většinou hledat v osobních důvodech kurátorů, kteří odmítají být omezováni grantovým systémem nebo je pro ně méně namáhavé vydělat peníze na provoz sám, nežli žádat o grant, který dle některých kurátorů stojí velké úsilí získat. Jiný důvod, proč nežádají o finanční podporu, je snaha vyhnout se „úřednickým věcem“.

Lenka Marxová, květen 2013

Zdroje:

VÁCLAVOVÁ, Denisa; ŽIŽKA, Tomáš.: Site specific. Praha: Pražská scéna, 2008. ISBN 970-80-86102-44-3
SÝKOROVÁ, Lenka: Konečně spolu. UJEP: Ústí nad Labem, 2011. ISBN 978-80-7414-419-6
www.actiongalleries.cz [online]
Diskuze Negalerie pořádaná dne 2. 11. 2012 v Casinu v rámci festivalu 4+4dny v pohybu.
Moderovaná panelová diskuze Galerie jako osobní prostor pořádaná dne 5. 11. 2012 v Archivu výtvarného umění J. Hůly v Centru současného umění DOX.

Žádné komentáře:

Okomentovat