Vzdělávací program v PDF
https://docs.google.com/file/d/0B9_qJCKi8NcoV0xHZl9xNjkzRzg/edit?usp=sharing
Klíčová slova: site-specific, alternativní výstavní prostor, současné umění, studenti umění a kurátorství, lokální charakter, neziskovost, nezávislost
https://docs.google.com/file/d/0B9_qJCKi8NcoV0xHZl9xNjkzRzg/edit?usp=sharing
Klíčová slova: site-specific, alternativní výstavní prostor, současné umění, studenti umění a kurátorství, lokální charakter, neziskovost, nezávislost
Site-specific
V České republice existuje množství malých neziskových
a do určité míry nezávislých galerií, které mívají často charakter site-specific.
Termín site-specific se užívá pro
projekty, které jsou spjaty s určitou lokalitou, prostorem, jsou na něm
závislé a pracují s ním. (více in Václavová, Žižka: Site specific) Pro
příklad můžeme uvést site-specific festivalový projekt 4+4 dny v pohybu,
jehož dějištěm byly například opuštěné prostory bývalého pivovaru, továrny,
čistírny odpadních vod a v letošním ročníku 2012 dokonce budova bývalého
kasina.
Site-specific
festival 4+4 dny v pohybu v bývalém kasinu v Praze roku 2012. Zdroj: Lenka Marxová
Jednou ze site-specific galerií v Praze
je galerie F43 na Olšanských hřbitovech, kterou založila roku 2009 japonská umělkyně Yumiko Ono, absolventka
VŠUP z ateliéru Jiřího Davida. Umělci vystavující v této galerii mohou
jednak reagovat na prostředí hřbitova, ale rovněž si musí poradit s malým
výstavním prostorem.
Galerie F43 na Olšanských
hřbitovech s Y. Ono a J. Davidem. Zdroj: www.actiongalleries.cz
Tyto specifické galerie bývají zakládány především studenty
uměleckých škol či kurátorských studií, a to z různých důvodů.
Nejběžnějším z nich je ale problém nedostačujících výstav ve větších
městech, které by se týkaly současného umění. To potvrdili sami zakladatelé těchto
site-specific galerií během tematických diskuzí pořádaných roku 2013 (více viz
Zdroje), kde jako důvod založení svých galerií uváděli, že chtěli „dobré“ výstavy ve městě, kde žijí.
Jako příklad můžeme uvést vznik galerie Zutý Mánes v Českých Budějovicích
nebo galerii Kaluž, které zas chyběly zajímavé výstavy „mladého umění“
v Ostravě. Podle uměleckého kritika K.
M. Zavadila jsou kamenné instituce, reprezentované „zmrtvělým“ Veletržním
palácem NG, nefunkční, a proto se současné české vizuální umění přesouvá do
těchto malých galerií. (Sýkorová, 2011, s. 126) Lenka Sýkorová, která založila
web www.actiongalleries.cz,
kde se věnuje site-specific galeriím, se přidává k postoji Zavadila a ve své
publikaci uvádí, že „tyto studentské galerie mnohdy suplují galerijní
prostor, který by místní obyvatele pravidelně seznamoval s tvorbou studentů
vysokých uměleckých škol.“ (Sýkorová, 2011, s. 179)
Umístění
a prostor
Fenomén
zakládání neziskových site-specific galerií stále vzrůstá, a tak tyto galerie
můžeme objevit na nejrozmanitějších místech naší republiky. Prostory pro
galerii si vybírají sami umělci či začínající kurátoři, anebo je daný prostor
osloví sám. To například uvedla jedna z kurátorek Fresh air gallery na
diskuzi Negalerie v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, která nehledala
místo pro galerii jako jiní kurátoři, ale prostor podchodu si jí našel sám,
oslovil ji a nenechal ji chladnou. Posléze ho jeho kurátorky začaly opečovávat
a využívat k výstavám. Lokalita podchodu znamená pro umělce, kteří zde
vystavovali, poradit si s určitým prostorem a prostředím. Jedná se tedy opět
o site specific galerii, která vždy fungovala za typicky běžného provozu,
protože prostor podchodu má primární funkci k procházení obyvatel, nikoli
k vystavování uměleckých děl. To je až funkce sekundární, kterou mu
přiřadily kurátorky. Je zde tedy opět důležité pracovat i s lokálním
charakterem galerie.
Příprava na výstavu ve Fresh Air Gallery. Zdroj:
www.actiongalleries.cz
Nekomerční galerie vzrůstají v privátních garážích, půdách, bytech,
například galerie Bytovka nebo již zmíněný Zutý Mánes. Často je můžeme objevit také v nejrůznějších vitrínách a výlohách,
kupříkladu galerie Vitrínky, 115/55, Potraviny, m.odla a další. Jako výstavní
prostory slouží i ryze specifická místa, jakými je třeba hřbitov, benzínová
pumpa, krematorium, ale i prostor v peněžence nebo ledničce (podrobněji viz
přiložený pracovní list).
Komunikace galerií
Způsob
komunikování mezi vystavujícími, kurátory a návštěvníky je mnohdy u těchto
galerií co možná nejúspornější. Na pořizování propagačních materiálů leckdy
nezbývají peníze, a proto se veškerá pozvání odehrávají především na webu – na
komunikačních sítích typu Facebook, Twitter, na webových stránkách galerie či
jiných kulturních serverech, např.: actiongalleries.cz, artlist.cz, artalk.cz,
advojka.cz a další. Většina galerií je také zaregistrována na síti Facebook,
kde je možné setkat se nejen s angažovanými uživateli, ale i s kulturním
programem galerie.
Množství
těchto galerií funguje způsobem vernisážových večírků, některé z nich bývají
zejména pro zvané, pro přátele, ale jiné uvítají i nové zájemce o umění. Otvírání výstavy bývá spojeno s nějakou sociální akcí
– performance (galerie Umakart), happeningy či galerie Vitrínky v Ústí nad
Labem pořádají soutěže, jejichž výherce se stává dalším prezentovaným umělcem v
galerii. Charakteristický je lokální charakter těchto galerií, přičemž se
vystavujícími umělci stává úzký okruh umělců pohybujících se okolo dané
galerie. Některé galerie fungují non stop, například ty vitrínového typu či
galerie Buňka v Ústí nad Labem.
Financování
Společným
znakem takovýchto galerií zakládaných studenty umění a kurátorství bývá
neziskovost a nezávislost. Pojem nezávislost je ale mnohdy relativní, protože
některé tyto galerie jsou podporovány například vysokou školou kurátorů. Můžeme
jmenovat kupříkladu galerii Pavilon, podporovanou AVU, nebo Armaturku,
financovanou Fakultou umění a designu v Ústí nad Labem. Několik galerií také žádá o granty, a to nejčasněji
své fakulty, kulturní odbory měst, ministerstvo kultury a soukromé nadace,
například nadaci Vodafone, která je nyní otevřená k podpoře „nadějných“
projektů (dle posouzení nadace Vodafone).
Výstava Matyáše
Chocholy v prostoru bytové galerie Zutý Mánes. Zdroj:
www.actiongalleries.cz
Mnoho site-specific
galerií ale bývá opravdu nezávislých. To znamená, že žijí z financí
samotných kurátorů, nemají žádné dotace ani granty. Příčinu musíme většinou
hledat v osobních důvodech kurátorů, kteří odmítají být omezováni
grantovým systémem nebo je pro ně méně namáhavé vydělat peníze na provoz sám,
nežli žádat o grant, který dle některých kurátorů stojí velké úsilí získat.
Jiný důvod, proč nežádají o finanční podporu, je snaha vyhnout se „úřednickým
věcem“.
Lenka Marxová, květen 2013
Zdroje:
VÁCLAVOVÁ, Denisa; ŽIŽKA, Tomáš.: Site specific.
Praha: Pražská scéna, 2008. ISBN 970-80-86102-44-3
SÝKOROVÁ, Lenka: Konečně
spolu. UJEP: Ústí nad Labem, 2011. ISBN 978-80-7414-419-6 www.actiongalleries.cz [online]
Diskuze Negalerie pořádaná dne 2. 11. 2012 v Casinu v rámci festivalu 4+4dny v pohybu.
Moderovaná panelová diskuze Galerie jako osobní prostor pořádaná dne 5. 11. 2012 v Archivu výtvarného umění J. Hůly v Centru současného umění DOX.
Žádné komentáře:
Okomentovat